ZÁŘÍ…A MOJE STOPKA
25. 8. 2025
Poprvé co hrajeme jsem dala STOPKU dalším koncertům v září.
I tak si říkám, že tenhle přehled je úplně hustej a jsem už teď zvědavá, jak to celé dopadne, jak to celé dám. Od 4.10. mám v kalendáři zapsané MARIE VOLNO (první akce po volnu bude 24.10. ve Velký mlýn, kde budu přizpívávat Veronice Hurdové na křtu Réviho), tentokrát sama, tak jak to dělám pravidelně. Je to pro mě očista od všeho dění, protože ono to není „jen“ hraní. Toho kolem je tolik moc. Hlava mi jede pořád.
Propagace, fotky, videa, reelska, trénování na kytaru, trénování zpívání, logistika, kampaň Donio, posílání playlistů, stage plánů, informací o mě, krátkých videí k akcím, které je taky potřeba nahrát, vymýšlení scény na výroční koncert, organizace kolem Svátečního recitálu v Panenským Týnci, obavy zda vyjde počasí (vždyky ale vyšlo:-), jestli se naplní Most, jestli dopadne kampaň, jestli ještě někdy napíšu dobrou písničku, jestli by teď už neměl psát a hrát jen Pavel (protože úplně upřímně – vaše reakce na Pavlovo písně jsou krásné, až mě někdy píchne u srdíčka, že já to takhle neumim…) a já ho manažovat:-)
Do toho jsem taky máma, takže vše kolem toho. Zjistila jsem, že dospělostí a odstěhováním začíná úplně jinej level „matkovství“ a je to taky výživný. A doma puberťák, kterej je úžasnej a samostatnej…a v pubertě:-)
Pak taky můj osobní život, přibírání a cvičení a strava a odpoutávání se od závislostí na všem možném. Nespadnout do „musím“ a zůstávat v laskavosti, když se to nedaří…Porovnávání, přijímání odmítnutí z různých míst, někdy i závist že někomu to jde lehčeji a mě ne…a pak zase radost když se něco daří. UF. A taky pláč v náručí přátel, když se mi třeba nepodaří koncert. Ježišmarjááá, díky za takové náruče uprostřed festivalu.
Ani vlastně nevím, proč to píšu. Možná si jen sama potřebuju zvědomit, že jsem taky jenom člověk, obyčejná ženská co má obyčejný starosti…
(to je hezká písnička). A že se zase potřebuju dát sebe na první místo a nestavět svou hodnotu na tom, jestli a jak se naplní koncerty, kolik vyberu na Doniu (už jste si předkoupili CDčko nebo MP3 nového alba? Jestli ne, tak TUDY) a jestli mi ještě jsou ty kalhoty, co jsem si kupovala před půl rokem. (ale ještě mi jsou, uf:-).
Inu, a aby to nevyznělo jako že tady sedím zhroucená – to vůbec…
Usmívám se u toho když to píšu, protože mám radost, že o tom vím. Že to nejede „na pozadí“ a nenechávám se tím nevědomě zžírat. Díky tomu to vše můžu přijímat a nechat to procházet mým systémem a jen pozorovat, co se děje. A to je pro mě vlastně hezkej zdroj energie, takže se jupijajé těším na celé září, jak si každý jeden koncert společně užijeme!
Přečti si mé články
- Náramek JSEM DOST s příběhem 13. 11. 2025
- Má pracovní přání 14. 10. 2025
- Oslavili jsme 5 let na scéně. 14. 10. 2025
- ZÁŘÍ…A MOJE STOPKA 25. 8. 2025
- ODESÍLACÍ PAUZA 13. 8. 2025
